Sardinie - informace, 2. část

Autonomní italská oblast Sardinie byla dlouho rozdělena do tří provincií: Cagliari, Sassari a Nuoro. V roce 1974 k nim ještě přibyla provincie Oristano a od roku 2005 existují ještě další čtyři provincie: Olbia – Tempio, Ogliastra, Carbonia – Iglesias a Medio Campidano.

Nejdůležitějšími městy na ostrově jsou Alghero na severozápadě, hlavní město Cagliari (sardsky se řekne Kasteddu) na jihu, Sassari a Oristano na západě, Nuoro (v sardštině Nugoro) ve vnitrozemí, Olbia na severovýchodě a Stintino.

Včetně několika dalších malých ostrůvků dosahuje pobřeží Sardinie celkové délky téměř 1900 km. Některé pobřežní části dokonce dostaly vlastní názvy, známé jsou například pobřeží Costa Esmeralda, Costa Rei, Costa Verde, Costa Paradiso nebo Costa del Sud.

Nejdelšími řekami na ostrově jsou toky Tirso a Coghinas. Tirso měří asi 150 km a ústí do moře u města Oristano na západním pobřeží. Řeka Coghinas je dlouhá 123 km. Další významnými toky jsou Flumendosa se 122 km, která se vlévá do moře na jihovýchodě ostrova a Temo, který se do moře vlévá u města Bosa a do vzdálenosti 6 – 8 km od jeho ústí ještě mohou směrem do vnitrozemí plout lodě.

Sardská pohoří dosahují úctyhodných výšek. Nejvyššími vrcholy jsou Punta La Marmora, který měří 1834 m a Bruncu Spina, který dosahuje výšky 1829 m. Oba se nacházejí v pohoří Gennargentu, které leží ve středu ostrova. Na severu Sardinie leží hora Monte Limbara vysoká 1359 metrů. Geologickou zajímavostí jsou naleziště zlata a stříbra.

Klima je na Sardinii typicky středomořské. To znamená teplé jaro a podzim, horké léto a mírnou zimu. V letním období trpí ostrov nedostatkem vody, za rok zde spadne pouhých 500 až 600 mm. V zimě se zde zase často vyskytují bouřky.